Rostlinné alternativy mléka

Rostlinná mléka čím dál tím více nabývají na popularitě. Někdo jim dává přednost ze zdravotních důvodů kvůli intoleranci laktózy, jiní z důvodů etických, morálních nebo někteří lidé prostě jen chtějí jíst „jinak“. Rostlinná mléka představují pro naše tělo zajímavou alternativu a rozhodně stojí za to je do našeho jídelníčku zakomponovat.
Jistě každý z nás se již setkal s mlékem sójovým, rýžovým či mandlovým. Dnes se však můžeme setkat s mnohem větší variabilitou. Vyrábí se mléka z ovsa, kešu oříšků, lískových oříšků, ale také třeba z máku nebo špaldy. Každé mléko má jiné nutriční složení, a ne každý druh je vhodný pro všechny věkové skupiny. Jelikož nám trh nabízí široké spektrum těchto produktů, je třeba se v nich umět orientovat. Ne každé mléko je pro nás nutričně výhodné. Některé druhy obsahují velmi málo rostlinné složky a z výživového hlediska jsou to mnohdy jen naředěné vody s cukrem. Při výběru bychom tedy měli hledět na složení výrobku a vybírat takové produkty, které obsahují alespoň 8-12% rostlinné složky. U složení bychom také neměli opomenout množství přidaného cukru a spíše vybírat mléka nedoslazovaná.

Proč nahradit živočišné mléko rostlinným mlékem?

Živočišné mléko může být přínosné pro menší děti nebo těhotné či kojící ženy. V živočišné říši však žádný dospělý savec živočišné mléko nepije. Nepotřebuje ho. Pro dospělého člověka jsou mnohem prospěšnější zakysané mléčné výrobky, které našemu tělu dodají potřebný vápník.
Rostlinná mléka nám přináší řadu výhod i nevýhod. V dnešní době mezi lidmi hodně narůstá intolerance či alergie na kravská mléka. Velkou výhodou rostlinných mlék je, že jsou podstatně méně alergenní než ta živočišná. Přesto i mezi rostlinnými se můžou alergeny najít (např. sója).
Rostlinná mléka obsahují jen velmi málo nasycené mastné kyseliny ve srovnání se živočišnými. Mají méně bílkovin a více sacharidů. Jsou však bohatým zdrojem vlákniny. Výrobci do těchto nápojů mnohdy přidávají nejrůznější vitamíny či minerální látky, které z rostlinného mléka dělají nutričně bohatší produkt.
Ne každému však chuť rostlinného mléka vyhovuje. Výrobci se snaží chuť regulovat různými přísadami, jako je cukr či nějaká ovocná příchuť. Nutričnímu složení to ale příliš nepřidá.
U dětí bychom měli být opatrnější. Ne všechny druhy můžou být pro děti vhodné. Např. mléko sojové by se do tří let dítěte nemělo zařazovat vůbec, jelikož je silným alergenem.

Rostlinná mléka můžeme v obchodech zakoupit v lahvi, v tetrapacku nebo sušené v prášku. Přestože sušená mléka bývají mnohdy nejpohodlnější, jejich složení není příliš kvalitní. Rostlinná složka v práškovém mléce nebývá zastoupena v dostatečném množství. Často do nich výrobci také přidávají nejrůznější sladidla či ztužené tuky. Přednost bychom tedy měli dávat mléku baleném v tetrapacku nebo si rostlinné mléko připravit sami doma.