Podvýživa dětí

Podvýživa dětí je způsobena nedostatečným přísunem základních živin ve stravě. Velmi často bývá podvýživa spojována s problémy hladu v rozvojových zemích. Podvyživené děti však najdeme i v moderních vyspělých zemích. Čím dál tím více dětí trpí obezitou. Přesto se ve většině případů se jedná zároveň i o podvýživu, jelikož ve stravě nepřijímají dostatek kvalitních bílkovin, vitamínů, minerálů a stopových prvků. Dle WHO (světové zdravotnické organizace) trpí podvýživou až 30 % českých dětí z důvodu špatného stravování a nevyváženého jídelníčku. V tomto případě můžeme mluvit o tzv. skryté podvýživě. Tento stav vzniká při jednostranné stravě s nedostatkem kvalitních živin, při převaze české kuchyně a fast foodů v jídelníčku (nadbytek kalorií a nedostatek živin), pokud je v jídelníčku převaha průmyslově zpracovaných a nevýživných potravin nebo při nedostatku čerstvého ovoce a zeleniny.

Děti snadno podléhají vzorovým příkladům svých rodičů. Pokud tedy rodiče upřednostňují v přílišném spěchu rychlé formy stravování, pak správným stravovacím návykům budou dítě těžko učit. Proto je nesmírně důležité, aby stravu, o které přesvědčujeme děti, jedli také rodiče. V rodinách, kde se rodiče stravují zdravě, pravidelně sportují a dodržují pravidelný spánkový rytmus, děti přirozeně své rodiče následují. Je také vhodné děti co nejčastěji zapojovat do pomáhání s vařením, příprav svačin a nákupů. Děti si většinou samy jídlo nepřipravují a často sahají po snadno dostupných věcech. Proto je třeba jim nabízet zdravé možnosti a omezit přístup k nevhodným potravinám.

Předškolní děti

V předškolním období by již děti měly znát základy stolování i jasný přehled o tom, co je základem zdravého jídla. Měly by mít návyky jíst vsedě, v klidu a potravu dostatečně kousat. Důležité také je, aby se děti naučily neuzobávat mezi jídly. Děti by měly jíst 4-5x denně v pravidelnou denní dobu. Pro vyvíjející organismus je pravidelnost důležitější než u dospělého člověka. Snídaně by měla pokrýt 20 % celodenní stravy, přesnídávka 5-10 %, oběd 35-40 %, odpolední svačina 10 % a večeře 20-30 %. Ke snídani jsou vhodné mléčné nápoje a např. ketochléb s tvarohovou, sýrovou nebo vajíčkovou pomazánkou. Přesnídávka může být sestavena z ovoce v kombinaci s jogurtem. Oběd by měl obsahovat libové maso, přílohu a zeleninu. Na odpolední svačinu můžeme volit kombinaci sladkého chleba s oříškovým krémem. K večeři jsou vhodné různé kaše a nákypy. Do jídelníčku dětí je vhodné zařazovat co nejvíce ovoce a zeleniny. Také mléčné výrobky a žloutek jsou významnou a nenahraditelnou složkou potravy. Maso je vhodné libové a dobře tepelně ošetřené, ryby jsou vhodné až pro děti starší 1 roku. Za nevhodné je považováno zařazování luštěnin a většího množství vajec, jelikož jsou příliš těžké a zvyšují činnost celého trávicího ústrojí.

Školní děti

V průběhu školních let je dítě denně v kontaktu s obrovským kolektivem dětí. Často vlivem tohoto kontaktu s okolím dochází k porušování zásad správné výživy. Na děti působí reklamy, nabídky rychlých občerstvení a automaty s nevhodnými nápoji. U dětí se tak vytvářejí nevyhovující návyky na jídla. Děti by neměly snídat ve spěchu nebo dokonce snídani začít šidit. Výběr jídel je přibližně stejný jako u předškolních dětí. Do jídelníčku již však můžeme zařazovat celá vejce a masa v různých úpravách. Pokud má dítě dostatek pohybové aktivity, není vhodné omezovat jídelníček a nutit je ke konzumaci potravin s nižším obsahem cukrů a tuků. Pouze v případech školáků s nadváhou se doporučuje snížit energetický obsah potravin pod dohledem nutričního terapeuta, výživového poradce nebo lékaře.

Dospívající děti

V období dospívání se výrazně zvyšuje potřeba kvalitních bílkovin, vitamínů a minerálních látek. Bohužel v tomto období často odmítají adolescenti jakékoliv rady dospělých. Mají tendence do stravy zařazovat jídla rychlého občerstvení, smažená jídla, rohlíky se salámem apod. U děvčat se objevují poruchy příjmu potravy, jako jsou anorexie a bulimie. V této době je však důležitý příjem plnohodnotné stravy a nenasycených mastných kyselin. Stejně tak jsou prospěšné zakysané mléčné výrobky, ovoce, zelenina,… Teenageři  jsou však děti již téměř dospělé a životní styl z rodiny je jasně definován. Proto stravovací návyky jsou téměř neměnné a jen silná vůle a dostatečná motivace jedince může stravovací návyky změnit.

Veďte proto své děti ke správné výživě již od útlého věku, protože si stravovací návyky ponesou po celý zbytek života i pro další generace.