Jak vypadá ideální večeře

Přestože známé rčení praví, že večeři bychom měli věnovat nepříteli, není vůbec vhodné večeře vynechávat nebo je jakkoliv zavrhovat. Zdravé večeře patří ke zdravému životnímu stylu. Hladovění na noc našemu tělu vůbec neprospívá a může nám narušovat kvalitní spánek. Jaký je ale ten nejvhodnější čas k večeři a jak by vlastně taková večeře měla vypadat?

Kdy si dát večeři?

Mnozí lidé si myslí, že klíčem k redukci hmotnosti je po 17.hodině již nic nejíst. Každý však máme jiný denní harmonogram a tomu bychom měli přizpůsobit i načasování večeře. Poslední jídlo bychom si měli dopřát 2-3 hodiny před spaním. Pokud tedy chodíme spát o půlnoci, je vhodné se kolem 18.-19.hodiny navečeřet a kolem 21.hodiny si můžeme dopřát ještě jednu lehčí druhou večeři. Druhé večeře však nejsou vhodné pro každého. Zakomponovat by ji měli pouze ti, kteří chodí pozdě spát nebo ti, kteří mají během dne velký energetický výdej (sportovci či lidé, kteří mají fyzicky náročnou práci).

Velkým nešvarem dnešní hektické doby je, že se přes den nestíháme najíst a doháníme to večer. Naše tělo se na poslední chvíli snaží říct si o všechny živiny, které jsme mu během dne nedopřáli a tím dochází k přejídání. Jelikož takové množství energie již nestihneme spálit, uloží se do tuků a dochází tak k postupnému hromadění a zvyšování hmotnosti.

Večeře by měla obsahovat 25% celkového denního příjmu energie a můžeme ji volit studenou i teplou. Měli bychom ale myslet na to, že alespoň jedno jídlo denně by mělo být teplé. Jestliže jsme tedy obědvali studený salát, je na čase sáhnout po teplé večeři, která nás zároveň i mnohem více uspokojí.

Jak by měla vypadat ideální večeře?

Plnohodnotná večeře by se měla skládat z kvalitní bílkoviny (150-250g ryby, 100-200g masa, 2 vejce nebo sýr), 200g zeleniny a doplnit ji můžeme i menším množstvím sacharidů (150-200g pečených brambor, kousek celozrnného pečiva, menší množství rýže nebo luštěnin). Spodní hranice gramáží jsou určené pro ženy, horní hranice gramáží pro muže

Večeřet však můžeme také polévky. Pokud si dopřejeme polévku jako hlavní jídlo, měla by mít 350-500ml. I zde je však třeba koukat na správný poměr trojkombinace zelenina/bílkovina/malé množství sacharidu. V případě vývaru nám bílkovinu tvoří maso, doplníme jakoukoliv zeleninou a završíme sacharidem např. v podobě zavářky (vločky, jáhly, rýže, luštěniny). U krémových zeleninových polévek (špenátová, dýňová, brokolicová) bychom také neměli zapomínat na bílkovinu (např. mozzarella) a doplnit ji můžeme vhodným sacharidem (menším množstvím semínkového pečiva).

K večeři si také můžeme připravit zeleninový salát. Zelenina by v tomto případě měla mít 300g, bílkovinu můžeme volit např. v podobě masa 100-150g nebo čerstvé ryby 150-200g, tuňáka ve vlastní šťávě, sýru Cottage nebo vejce. Doplnit opět můžeme kouskem slunečnicového nebo celozrnného pečiva. Zeleninový salát můžeme dochutit zálivkou. Pozor však na množství! Spousta zálivek bývají bohatým zdrojem energie. Úplně postačí 1-3 polévkové lžíce zálivky složené z olivového oleje, citronu a bylinek. Salát touto zálivkou pouze ochutíme. V žádném případě by neměl v zálivce plavat.

Ať už si dopřejeme jakoukoliv večeři, na jídlo bychom si měli vyhradit dostatek času a plně se mu věnovat. Není příliš vhodné jíst u televize nebo u čtení. Měli bychom večeřet pomalu a s veškerou pozorností upřenou k jídlu.