„Znovu jsem si dovolila hýbat se – a být sama sebou“

Paní Irena, 43 let

Úbytek váhy: "myslím, že si udělá každý obrázek sám"

Po rozvodu jsem se snažila fungovat dál – práce, povinnosti, běžný režim. Uvnitř se ale něco změnilo. Přibližně rok po rozvodu jsem začala postupně přibírat a zároveň ztrácela chuť starat se o sebe. Nešlo jen o kila, spíš o energii, radost a pocit lehkosti, který jsem dřív znala.

Zlom přišel ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, že takhle se necítím dobře a že nechci čekat, až se věci „nějak samy srovnají“. Rozhodla jsem se s tím rázně něco udělat – hlavně kvůli sobě.

Doporučení, ke kterému jsem byla skeptická

It’s my life mi doporučila kamarádka. Upřímně – ze začátku jsem byla hodně skeptická. Říkala jsem si, jestli to vůbec může fungovat a jestli to není jen další krátkodobé řešení.

Nakonec mě ale přesvědčila jedna věc: úspora času. V té době jsem vůbec neměla chuť plánovat jídelníčky, nakupovat a chystat si jídlo dopředu. Chtěla jsem něco, co mi ulehčí hlavu i denní režim.

A přesně tohle se ukázalo jako ideální řešení.

Když něco nebylo jasné, nebyla jsem na to sama

Velkou roli pro mě hrálo i to, že jsem na to nebyla sama. Když jsem si s něčím nevěděla rady, pomohla mi kamarádka. A když bylo potřeba, jednoduše jsem zavolala na linku a vše jsme v klidu vyřešily.

To mi dodalo jistotu, že se můžu ptát, že nemusím být dokonalá a že změna může probíhat postupně.

Návrat k tanci

Tanec jsem milovala celý život. Byl pro mě radostí, svobodou a způsobem, jak ze sebe dostat emoce. Jenže s přibývající váhou a únavou jsem se mu postupně vzdalovala. Měla jsem pocit, že už „nejsem ta, co dřív“.

Právě tanec se ale stal cestou zpátky. Nejdřív opatrně, bez tlaku. Postupně jsem se k němu vracela souběžně s hubnutím. Jak jsem se víc hýbala, měla jsem víc energie, lepší náladu a chuť pokračovat.

Změna, která dávala smysl

Hubnutí pro mě nebylo o extrémech ani o dokonalosti. Bylo o udržitelných krocích, které zapadly do běžného života. Nemusela jsem trávit čas přípravou jídla a mohla jsem se soustředit na to, co mi dělá dobře.

Postupně jsem cítila, že se vracím sama k sobě – nejen fyzicky, ale i psychicky.

Dnes

Dnes znovu tančím. Ne proto, abych něco dokazovala, ale protože mi to dělá radost. Váha šla dolů, ale ještě důležitější je pocit lehkosti, sebevědomí a klidu.

Zjistila jsem, že změna nemusí být stresující. Může být přirozená, lidská a postavená na tom, co máme rádi.

Vzkaz ostatním

„I když jste zpočátku skeptičtí, dejte si šanci. Někdy stačí málo – ušetřit čas, opřít se o pomoc a vrátit se k tomu, co vám kdysi dělalo radost.“