Podzimní zelenina, která podpoří naši imunitu

Zelenina nám dodává spoustu cenných látek, které si naše tělo nedokáže samo vyrobit. Denně bychom jí měli zkonzumovat kolem 500 gramů, tedy více než ovoce. Látky obsažené v zelenině nám pomáhají bojovat proti nemocem, posilují naši imunitu a zajišťují, aby v našem těle fungovalo vše tak, jak má.

Abychom do těla dostali vitamíny a minerální látky v co nejvíce koncentrované formě, je důležité konzumovat sezónní suroviny. To samé platí i pro zeleninu. Zatímco na jaře se ukládá nejvíce živin do natí a v létě do plodů, na podzim se ukládají do kořenů. Typická podzimní zelenina je tedy převážně ta kořenová, a právě tu bychom se měli snažit na podzim do našeho jídelníčku zařazovat v co největší míře.

Dýně

Dýně je hitem podzimu. Nejenže obsahuje spoustu vlákniny a tím snižuje riziko rakoviny tlustého střeva, ale také v ní najdeme spoustu vitamínů z řady A, B a C. Obsahuje také betakaroten, který podporuje zdraví našich očí. Všeobecně platí, že čím je dýně oranžovější, tím více betakarotenu obsahuje. V dužině dýně nalezneme také hořčík a draslík. Dýňová semínka zase obsahují velké množství nenasycených mastných kyselin a zinku. Z dýně lze připravit skvělá polévka, ale také dýňové zelí, dýňové pyré nebo dýňové hranolky. Můžeme ji také nakrájet do rizota nebo použít jako náplň do slaných koláčů.

Červená řepa

Červená řepa se podobně jako dýně řadí mezi královny podzimu. Pokud však chceme zachovat maximum nutričních látek, měli bychom konzumovat řepu vařenou. Sterilovaná již není tak kvalitní, a navíc je bohatá na cukr. Červená řepa je krvetvorná. Obsahuje vitamín C a draslík. Pomáhá při infekci dýchacích cest. Díky obsažené vláknině odstraňuje zácpu. Po následné konzumaci může vlivem barviva docházet k zabarvení moči či stolice do červené barvy, což je zcela normální. Z červené řepy lze připravit carpaccio, salát, pomazánku, ale také oblíbenou polévku boršč. Červenou řepu lze přidat také do krémového rizota.

Fenykl

Fenykl je bohatým zdrojem vlákniny a také vitamínu C. Perfektně se hodí proti nadýmání, mnozí jej tak přidávají do luštěnin. Čaj z fenyklu bývá často podáván malým dětem právě proti bolestem bříška. Fenykl má výjimečnou aromatickou chuť. Lze ho podat samostatně nebo v kombinaci s ostatní podzimní zeleninou jako přílohu k pečenému masu, ale hodí se také k přípravě sladkých pokrmů nebo použít jako koření.

Artyčok

Spousta lidí se artyčoku vyhýbá hlavně proto, že neví, jak ho připravit, což je velká škoda. Před samotným vařením je třeba artyčok oloupat a propracovat se k měkkým listům. Po očištění je třeba zakápnout citronem, aby si zachoval barvu a neměl tendenci hnědnout. Artyčok má hořko-sladkou chuť a dokáže náš jídelníček opravdu skvěle oživit. Obsahuje velké množství antioxidantů, vitamíny skupiny B a C a také fosfor a vápník. Artyčoky můžeme přidat například do polévky či salátů.

Česnek

Česnek je velmi zdravý, obsahuje vlákninu inulin, ale najdeme zde i řadu vitamínů a minerálních látek jako kyselina listová, hořčík, fosfor, vápník a draslík. Česnek působí v našem těle jako likvidátor nejrůznějších bakterií. Napomáhá ale také při prevenci krevních sraženin a trombózy. S konzumací česneku bychom to ale neměli přehánět. Ve větším množství může způsobovat zažívací obtíže. V kombinaci s alkoholem navíc dokáže vyvolat i žlučníkový záchvat.

Kedlubna

Kedlubna je bohatým zdrojem vitamínu C a B. Obsahuje ale také v určitém množství hořčík, draslík, železo a mangan. Díky obsaženým nutrientům posiluje náš imunitní systém, stimuluje okysličení buněk a zabezpečuje energii a vitalitu. Kedlubnu lze chroupat samostatně. Lze z ní ale také připravit skvělé kedlubnové zelí nebo přidat do vývaru společně s ostatní kořenovou zeleninou.