Viscerální tuk – tichý zabiják, který není vidět

Nadváhu nebo obezitu nesignalizuje pouze vysoká hmotnost, ale také nahromadění tuku v určitých tělesných partiích. Když se rozhodneme pro hubnutí, většinou to bývá právě s estetických důvodů, kdy se snažíme zbavit viditelných faldíků. V našem těle se ale vyskytují i tuky, o kterých nemusí vědět ani poměrně štíhlí lidé, a které nám dokáží způsobit relativně velkou zdravotní paseku. O jakém tuku je řeč?

         Jedná se o útrobní neboli viscerální tuk. Někdy se mu ale také říká vnitřní nebo orgánový tuk. Tento tuk je velmi nebezpečný a zrádný z toho důvodu, že se nám usazuje ve skrytých místech útrob a mnohdy jeho nárůst ani nezaznamenáme. Tento tuk totiž neuvidíme v podobě zvětšených stehen nebo boků, ukládá se mnohem hlouběji než povrchový tuk.

Co nám útrobní tuk způsobuje?

         Obaluje nám orgány (játra, srdce, ledviny,…), které utlačuje, tudíž nemůžou správně pracovat. Částice z vnitřních tuků se nám vyplavují do krve, kde se ukládají v cévách a přispívají k jejich kornatění. Vysoká hladina tuků v krvi může vézt k onemocnění diabetu II.typu. Způsobuje ale také k vysoký krevní tlak, cholesterol, různé druhy kardiovaskulárních onemocnění, mrtvice, infarkt, dokonce i chrápání. Tento tuk je metabolicky aktivní. Jestliže ho tedy máme v těle hodně, začne vylučovat látky, které způsobují zánětlivé procesy v těle.

         Tento tuk není na první pohled viditelný. Obézní lidé, kteří mají nadmíru podkožního tuku, nemusí mít nutně přebytek tuku viscerálního, a tudíž nepociťují žádné zdravotní problémy. Naopak i zdánlivě hubení lidí můžou mít viscerálního tuku nadbytek a mají jen mírně zvětšené bříško.

         Určité množství útrobního tuku naše tělo potřebuje, jelikož slouží jako ochrana břišních orgánů a zásobárna energie. Pokud ale jeho množství přesáhne určitou hranici, může to mít pro naše tělo nebezpečné následky.

Jak zjistíme zvýšené množství viscerálného tuku?

                 Nejvíce viscerální tuk postihuje lidi s postavou typu jablko, kdy má tuk větší tendenci se ukládat v oblasti bříška. Nejde však o faldíky, které vidíme pouhým okem. Mnohem lepším ukazatelem jsou míry v oblasti pasu. Bohatě nám postačí krejčovský metr. Metr přikládáme přesně v polovině mezi dolním okrajem žebra a horním okrajem pánve na nejširším místě obvodu břicha. Varovným signálem by měl být obvod pasu u žen 80cm, u mužů 94cm. Jestliže obvod přesahuje u žen 88cm a u mužů 102cm, pak se již jedná o vysoké zdravotní riziko.

         Přesnější hodnoty viscerálního tuku nám dokážou změřit bioimpedanční váhy, které bývají k dispozici téměř ve  všech výživových poradnách. Pomoci mohou ale také krevní rozbory hladin tuků a cukrů v krvi.