Kuchyňská sůl je nezbytnou součástí naší výživy. Můžeme ji chápat jako sloučeninu sodíku a chloru. Naše tělo si sůl nedokáže vytvořit a tím jsme odkázáni na její příjem zvenčí. Sodík je velmi důležitý pro funkci našeho organismu a nervové soustavy. Pomáhá správné činnosti svalů, nervových procesů, transportu živin a reguluje tlak krve. Sůl bychom tedy z jídelníčku rozhodně neměli vyřazovat.
Aby tělo fungovalo tak jak má, doporučuje se přijímat 5g soli za den, což odpovídá zhruba jedné čajové lžičce. Průměrná spotřeba v naší společnosti však převyšuje příjem 15g/den a to už s sebou nese značná zdravotní rizika. Příčinou toho, že konzumujeme tolik soli není jen naše vlastní solení. Sůl se nachází i v potravinách, kde bychom to možná na první pohled ani nečekali. Příkladem může být kromě uzenin také např. pečivo nebo snídaňové kukuřičné lupínky. Denní dávku 5g soli splníme, pokud sníme 1 krajíc chleba, 100g lučiny, 100g šunky a 100g eidamu.
Vysoký příjem soli je pro naše tělo nebezpečný. Nejenže vede ke zvyšování krevního tlaku, poškozuje funkci ledvin, ale také přispívá ke vzniku osteoporózy, jelikož sodík napomáhá k odbourávání vápníku. Nadměrnému příjmu soli by se měli vyvarovat ti, kteří chtějí hubnout. Sůl zvyšuje chuť k jídlu, ničí chuťové pohárky a snižuje jejich citlivost na slanou chuť. Tím jsme pak nuceni více a více dosolovat.
Sůl je velmi návyková. Pokud ale začneme solit méně, časem si na to zvykneme a nebudeme ji vyžadovat v tak velkém množství. Při dochucování pokrmů můžeme sůl nahradit různými druhy bylinek nebo česneku.
Na trhu se můžeme setkat s několika druhy solí. Mezi nejčastější patří kamenná sůl, mořská sůl nebo himalájská sůl. Kamenná sůl je u nás nejběžnější, označujeme ji jako kuchyňská sůl. Nevýhodou této soli je chemické čištění při její úpravě, čímž se odstraní i minerální látky. Do této soli však výrobci přidávají i jód, které ho máme vzhledem k nízké konzumaci ryb nedostatek, a který je důležitý pro správnou funkci štítné žlázy. Mořská sůl je již o něco dražší než kuchyňská sůl. Získává se odpařováním mořské vody. Bývá obohacena o minerální látky a přirozeně se v ní vyskytuje v menším množství i jód. Himalájská sůl má růžovou barvu kvůli vysokému obsahu železa. Je však bohatá i na vápník a draslík, což vyzdvihují hlavně výrobci a tím přidávají na ceně.
Různých alternativ soli najdeme na našem trhu opravdu hodně. Všeobecně se však dá říct, že čím kvalitnější sůl, tím má vyšší slanost a tím ji používáme v menším množství, což méně zatěžuje náš organismus. Mějme ale na paměti, že ať sáhneme po jakékoliv soli, obsah sodíku je u všech víceméně stejný. Používejme ji tedy v rozumném měřítku.
Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním webu vyjadřujete souhlas. Více informací
* Výsledky hubnutí se mohou lišit a závisí na metabolismu každého jedince.
Copyright 2023 It's my life!. Všechna práva vyhrazena.