Sacharidy vs. cukry

Sacharidy a cukry – dvě zdánlivě stejné slova, často zaměnitelná, ale každé z nich charakterizuje jinou skupinu potravin s jinou kalorickou hodnotou a jiným doporučeným denním příjmem.

Od výživových poradců slýcháme jezte nízkosacharidově, od lékařů – omezte cukr. Jaký je mezi tím ale rozdíl? Pojďme si to vysvětlit.

Sacharidy spolu s bílkovinami a tuky patří mezi hlavní živiny. Jsou hlavním zdrojem energie, stavebním materiálem pro buňky, zásobními látkami a mají plno dalších funkcí.

Dělí se na několik podjednotek (monosacharidy, oligosacharidy, polysacharidy a komplexní sacharidy), které se dle svého složení vstřebávají rychleji nebo pomaleji v těle. Přirozeně jsou obsaženy ve všech potravinách (ovoce, zelenina, brambory, rýže, obiloviny apod.), liší se jen množstvím sacharidů ve složení.

Oproti tomu samotný cukr se sice řadí mezi sacharidy, ale vyznačuje se sladkou chutí a vysokou kalorickou hodnotou, a proto by jeho příjem měl být minimální. Do cukrů se řadí disacharid sacharóza, která je známější pod názvem potravinářský cukr, který se přidává do kávy, při pečení a podobně.

Jaký by měl být příjem sacharidů?

Celkový denní příjem sacharidů by měl činit 45-50 % ze stravy. Maximálně 5 % z takového příjmu mohou tvořit přidané cukry (stolní cukr). U dospělé osoby je to cca 25 g přidaného cukru na den. V ideálním případě 5 g cukru na den, což odpovídá jedné čajové lžičky. Bohužel reálná čísla mluví jinak a ukazují, že příjem cukrů ve stravě je opravdu mnohem vyšší, než 50 g/den. Pro zajímavost, 50 g čistého cukru zhruba odpovídá například dvěma tyčinkám Snickers, 600 ml ochuceného jogurtového nápoje nebo 100 g čokolády.
U ketodiet celkový denní příjem sacharidů činí maximálně 50 g na den. Což při správném rozložením ostatním živin (tuků a bílkovin) vede k přirozenému stavu v těle zvaným ketóza. Přečte si více o tématu ketóza a ketodieta.

Proč se vyhýbat cukrům?

U sacharidů je velmi důležité znát pojem glykemický index. Je to bezrozměrná veličina, která udává rychlost využití glukózy tělem z určité potraviny. Vychází hlavně z faktů, že glukóza má glykemický index (GI) roven 100. Čím vyšší číslo, které se přibližuje hodnotě 100, tím rychleji vzroste hladina glukózy v krvi a pak zase rychle spadne. Prakticky to znamená, že když si dáte nějakou sladkost, tak budete nasycení jenom chvilku a potom budete za krátkou dobu pociťovat hlad. Celozrnný chléb má GI=65, takže to znamená, že vás zasytí téměř na dvojnásobnou dobu než třeba koblih, který má GI 76. Nebudete mít hned hlad a energie z chleba se bude uvolňovat postupně.

Mezi hlavní negativní důsledky vysoké konzumace bílého cukru patří:

• zubní kaz
• zvýšení hladiny cukru v krvi
• přispívá k rozvoji obezity
• zvyšuje krevní tlak
• ztráta vitamínu B, vápníku a hořčíku
• a mnoho dalších

U nás ve výživových poradnách učíme klienty nejen zásadám zdravého životního stylu, ale také aby naslouchali svému tělu a aby se zbytečně nepřecpávali. Proto neváhejte a objednejte se už dnes na konzultaci k naším certifikovaným poradcům, kteří vám ochotně poradí jak bojovat se „závislosti“ na cukrů.